Zvenku jsme body tentokrát nepřivezli
Uplynulý víkend pokračovala liga juniorek. Své zápasy jsme sehráli na palubovkách Proseka a Brandýsa nad Labem. Na zápasy jsme opět odjížděli pouze v sedmi lidech bez studující Klárky, maturákující Leniny a kulhající Aničky. Naopak heslo "když parta volá" doslova a do písmene naplnila Peťa, teprve se zotavující po nemoci. Jela nám pomoci alespoň na pár minut, a vskutku ani jeden zápas nepobyla na palubovce déle než půl hodinky čistého času.
Sobotní zápas nám ukázal, jak by asi měla vypadat bezchybná střelba. Tu ale bohužel produkovaly hráčky Proseka, neomylně trestaly každou skulinku v obraně. My jsme drželi krok pouze poločas, v tom druhém nás domácí již přehrávali.
V neděli nás čekal Brandýs nad Labem, další těžký soupeř. Není moc o čem psát, bojovali jsme, ale domácí byli prostě lepší. O největší vzrůšo (alespoň pro mne) se postaral zvuk spojky u mého auta, který naznačoval, že se cestou může stát de facto cokoli. Nakonec však spojka vesele dokvílela až do Plzně, takže by se dal tento článek ukončit slovy "konec dobrý, všechno dobré".
Příště hrajeme dva zápasy s Kladnem, v sobotu v Kožlanech a v neděli u soupeře