Na zápasy i stovky vyrovnaný víkend
O víkendu sme si chtěli napravit reputaci z propadáku před 14 dněma. I los nám byl přívětivej, mohli sme se rozehřát v zápase s mladičkými Klatovy a naplno si to tak rozdat se Strakama. Jenže člověk míní…
DBaK – BK Klatovy 118:46 (28:6 58:23 91:36)
Až na Emmu sou klatovský holky fakt vo dost mladší, takže hlavně fyzicky maj voproti našim holkám velkej hendikep. Musim ale říct, že se nás vůbec nebály a i když byly kostky vrženy už před začátkrm zápasu, tak to naplno vodmakaly a budiž jim útěchou skoro padesát nastřílenejch bodů. Pro naší vobranu to měl bejt zase zdviženej ukazovák před nedělí. Statistiky najdete tady.
DBaK – BK Strakonice 37:117 (8:28 16:56 29:90)
No nakonec to byl spíš prostředník, kerej byl nahoře. My sme si potvrdili, že umíme zahrát jenom jeden zápas o víkendu. Vod začátku sme tahali za kratší konec, neuměli si poradit s presingem soupeře, takže sme se k zakončení dostali sporadicky a když už, tak byl problém vůbec trefit zařízení. Příde mi, že připravovat se na hru soupeře je v našem případě házení hrachu na zeď, nezanechává to žádný stopy. Nejvíc mi ale vadí takhle vodevzdanej výkon. Místo toho, abychom se hecli a byli důstojným soupeřem a učili se v průběhu zápasu reagovat líp na určitý situace, tak to zabalíme. Zkoušíme to s Jirkou nějak změnit, mluvit s holkama, motivovat, ale zatím je to marný, je to marný…. Je to marný. Tu tragédii máte vyčíslenou zde.
Tak zase čeká nás derby a pak zápas pravdy ve Varech, takže času zatím dost, Eman srůstá, pesimismus není na místě, jenom tu palici musíme trošku přeštelovat. Díky za podporu a vzhůru do finále