Hola hola, extraliga volá
Den D nadešel, o víkendu jsme na domácí palubovce v Kožlanech přivítali pražské celky HB Basket a USK.
HáBéčko nás zatím jako jediné v lize porazilo, a tak jsme mu měli co oplácet. Ze základní rotace nám chyběly pouze obě Kačky, soupeř zase postrádal Slanařovou a Petrovovou. Zápas jsme začali koncentrovaně a pozornou agresivní obranou jsme nutili hráčky HB k chybám, které jsme dokázali trestat až s obdivuhodnou přesností. Výsledkem bylo jen 10 obdržených bodů v první čtvrtině. Druhá pětka se střelecky malinko zasekla a navíc si nedokázala poradit s ten den jedinou nebezpečnou hráčkou HB Veronikou Matiáškovou. Ta nám ve druhé čtvrtině sama nasázela 11 bodů a zasloužila se o korekci náskoku na poločasových 11 bodů pro nás. Druhý poločas začaly hostující hráčky mohutným náporem, který jsme se snažili odvracet, seč nám síly stačily. Prim hrála opět neudržitelná Matiášková a především její zásluhou soupeř v průběhu třetí čtvrtiny snížil až na rozdíl 2 bodů. Díky střelecké pohotovosti Danči a Natali jsme do poslední čtvrtiny mírně navýšili náskok na 5 bodů. O výsledku rozhodl vstup do čtvrté části utkání. V rozmezí tří minut jsme soupeřkám nasázeli 11 bodů, čímž jsme odpor HB definitivně zlomili. Ten v této čtvrtině skóroval pouze pětkrát, kdežto my jsme nastříleli úctihodných 27 bodů. Na konci zápasu jsme se tak mohli radovat z výhry i předvedeného výkonu. Toto vítězství pro nás navíc znamenalo i splnění dalšího postupného cíle, čímž byl postup do extraligy z prvního místa.
Sobotní výkon se promítl i do prvního poločasu nedělního zápasu s pražským celkem USK. Nutno poznamenat, že negativně. Pod dojmem jakéhosi neopodstatněného dojmu neporazitelnosti i počáteční šňůry 11-0 jsme na dalších cca 10 minut vyklidili palubovku a nechali jsme si hostující hráčky dělat na hřišty defakto co chtějí. Až druhý tajm nás trošku probral z letargie a v poločase jsme tak obrátili nepříznivé skóre na tříbodové vedení. V šatně jsme si museli ujasnit některé nedůslednosti. Ve třetí čtvrtině jsme si pak vypracovali dostatečný náskok, který jsme pak udržovali až do konce zápasu.
Za sobotu patří celému týmu palec nahoru, po jednom z nejlepších výkonů v sezóně jsme asi zaslouženě vybojovali první místo v lize. Nedělní poločasový výpadek se dá do jisté míry pochopit a omluvit, nicméně stále je třeba mít na paměti respekt vůči soupeři a udržovat si vyšší standard i v zápasech s papírově slabšími soupeři. Celek USK ukázal, že se s ním do budoucna bude muset počítat a nás by lajdátější přístup k následujícím zápasům mohl velice mrzet.