Další zápasy finálové skupiny v Brandýse a ve Žďáru nad Sázavou
BK Brandýs nad Labem - DBaK 67:57 (15:18, 34:31, 49:44)
Na tento víkend jsme vyrazili s hodně okleštěnou sestavou, ale s chutí odehrát dobré zápasy, což se nám vcelku podařilo i když jsme to nedokázali vyjádřit výsledkově. V Brandýse jsme začali po úvodní nervozitě dobře na obou stranách hřiště a vytvořili jsme si malý náskok. Hra se postupně vyrovnávala a soupeř šikovně využíval svých podkošových hráček. A tam bych viděl naší velkou slabinu a tou byl v sobotu obranný doskok. V poslední čtvrtině nám došly síly, hlavně asi mentální stránka hry pokulhávala. Nedařilo se proměňovat opravdu velké šance ke skórování a to průřezově celým týmem a to nás sráželo stále víc ke dnu. I přes velkou snahu to navíc než výše uvedený výsledek nestačilo. Navíc se nám bohužel na začátku třetí čtvrtiny zranila Eva, takže jsme dohrávali v šesti lidech. Statistiky naleznete zde.
BK Žďár nad Sázavou - DBaK 54:53 (10:21, 31:35, 48:40)
V neděli jsme vyrazili na Vysočinu opět v sedmi lidech Evu jsme vyměnili za Kačku Čejků. Podle předchozích výsledků soupeře a našich nás čekal poměrně složitý zápas. Ale opět jsme ukázali, že když chceme tak to prostě jde. Těžko říci jestli nás soupeř podcenil, když viděl partičku těžko se rozhýbavajích lidí po dlouhé cestě, nebo prostě jsme hráli s chutí a šli štěstí naproti. Neskutečně nám vycházela střelba v první čtvrtině (snad 80% úspěšnost), ale dokázali jsme i dobře seběhnout pod koš a na rozdíl od soboty i skórovat z pod koše. Proto byl rozdíl po první čtvrtině dost výrazný. Samozřejmě jsme věděli, že takto to nemůže vydržet celý zápas, ale i přesto jsme ještě v polovině vedli o 4 body. I tentokrát však musíme přiznat, že jsme se z větší části porazili sami a to hlavně ve třetí čtvrtině. Soupeř na nás trochu přitlačil, trochu změnil obranu a mi jsme začali produkovat ztráty, a to hlavně z přihrávek, jako na běžícím pásu. Soupeř se pak ujal až desetibodového vedení a vypadalo to s námi beznadějně. Ve čtvrté čvrtině jsme však dokázali zabrat v obraně, i v útoku jsme se zlepšili a chvíli před koncem to bylo o tři a po proměněných šestkách jen o jeden. Pak už nastala doslova bitva o každý míč a moc už to basketbal nepřipomínalo, ale přesto jsme ještě malé šance měli. Co však asi poprvé za sezónu musím pochválit a to činnost při obranném doskoku, z tohoto zápasu si vezměte ponaučení do budoucna a stále se můžeme vylepšovat. Nepodařilo se, ale tentokrát jsme smolnou prohru o jeden nemuseli oplakávat, protože jsme se neměli za co stydět. Opravdu jste zanechali dobrý dojem a mě se to líbilo. Statistiky naleznete zde.
Závěrečné hodnocení víkendu: Odehráli jsme dva solidní zápasy sneznámými soupeři, s užším kádrem než obvykle. Kladně hodnotím zapojení, nasazení a konečně i prosazení se hráček ročníku 2003, které tvořili většinu týmu po oba dny, u starších to už předpokládám automaticky, ale jim patří dík. Právě zapojení mladších hráček bylo pro mě a myslím i pro celý tým do příštích let hlavním pozitivem. Evě přejeme brzké uzdravení a chci poděkovat i Jirkovi Švambergovi za zabezpečení přepravy holek na úmorně dlouhých cestách.